Drezura

12. července 2009 v 12:39 | Roza |  koňský sport

Frís
Limerik





Foto: carrie
Drezura je jezdecká disciplína, která má za úkol ukázat, jaká je souhra mezi koněm a jezdcem. Jedná se především o perfektní pohyby koně a o provádění povelů udávaných jezdcem. Tento sport patří mezi ty nejobtížnější z řad koňských sportů. Přestože základní drezurní principy byly známé již ve starém Řecku, začínáme historii moderní drezury v dobách renesance a vyvíjela se během staletí. V roce 1952 založil Frederiko Grisone akademii, kde byli koně připravováni k předvádění složitých a nápadných pohybů. Z cirkusových stanů se přesunula na speciální "hřiště". Poprvé v historii se jela drezurní soutěž na olympijských hrách v roce 1912.
Cílem drezury je především vycvičit a zdokonalit pohyby koně a jeho celkové pohybové vlastnosti. Dobře vycvičený kůň se pohybuje s jakousi ladností, uvolněností, ale přitom musí být velice pevný v nohou. K tomu je zapotřebí dostatečné ohebnosti, pružnosti, vyváženosti a dobře vyvinutého svalstva. Veškeré pohyby, které kůň vykonává, musí vypadat jakoby je dělal z vlastní vůle, kůň musí být schopen reagovat na jezdcovy nepatrné pokyny. Dále je potřeba, aby kůň byl psychicky schopen vykonávat tyto složité drezurní figury, musí být dostatečně motivován ke správnému provádění cviků a k tomu je zapotřebí řádná disciplína. Kůň, který nebude u některých cviků chápat o co se jedná, nebude nikdy schopen tyto cviky předvést.
Samotné závody a cvičení probíhají v tzv. drezurním obdélníku, který má rozměry 20x40 m. V mezinárodních soutěžích je tento obdélník větší a to o rozměru 20x60 m. Jízda je většinou předváděna s doprovodem hudby. V této soutěži jsou dány i stupně obtížnosti stejně jako tomu je u parkuru, s tím rozdílem, že zde není stupeň obtížnosti spojován s výškou překážek, ale s obtížností jednotlivých figur a cviků.
Podle všeobecně platných pravidel jsou po obvodu a uvnitř jezdeckého obdélníku umístěny jednotlivé body, které jsou označeny písmeny. Každé toto písmeno značí místo, kde jezdec s koněm provádí jednotlivé cviky nebo vyznačují místo, kudy má jezdec projet.
Kmih
Kmihem rozumíme jezdcem vyvolanou energii pohybu a chuť koně jít dopředu pod naprostou kontrolou jezdce. Pohybovat se v kmihu je možné pouze tehdy, když pomůcky holení a otěží jsou v souladu. Vyvolaná energie pro pohyb vpřed se neprojeví prychlením pohybu, ale tzv. shromážděním kone, tj. těžiště koně se více posune dozadu, přičemž kůň více a s důraznějším odrazem podsazuje zadní končetiny pod trup.
Přilnutí
Kůň má dobré přilnití tehdy, když jde pravidelně na otěži, je uvolněný a svou záď používá korektním způsobem. Správné přilnití docílíme jemným vedení otěží, která vytváří stálý kontakt s hubou koně bez tahání zpět.
Shromáždění
Aby kůň mohl jít v rovnováze, musíme ho přimět rozložit jeho hmotnost na všechny konřetiny. Od přírody nesou přední končetiny větší část hmotnosti než končetiny zadní. Když přidáme navíc hmotnost jezdce, je tento rozdíl ještě větší. Hmotnost jezdce ještě více zatěžuje předek koně. posílením svalů hřbetu a zádě můžeme docílit toho, že kůň větší část své váhy přenese na zadní končetiny. Kůň přitom více podsadí zadní končetiny pod trup a tím odlehčí svůj předek. Terminem shromáždění rozumíme přenesení rovnováhy na zadní končetiny a zároveň udržení knihu pomocí pobídek jezdce. To má za následek odlehčení přední části těla, která se tak stane více pohyblivější a může vykonávat rozné cviky. Navíc vše musí budit dojem nenucenosti.
Drezurní sed
Drezurní sed









Vazy
Končetiny a pánev
Hrudní koš
Spojení předloktí jezdce s jazykem a čelistí koně prostřednictvím jazylky
Kloněný sval (vepředu) a přímý sval břišní

Drezurní soutěže
Drezurní kategorie
Dle obtížnosti jsou drezurní úlohy rozděleny do několika kategorií.
Z - základní
L- lehká
S - střední
ST - středně těžká - Cena svatého Jiří / Prix st. Georges
T - těžká - Intermdiate I, II
TT - super těžká - Intermediate III, Velká cena / Grand Prix
Hodnocení drezury
Veškeré série cviků mají svou stupnici hodnocení od 0 do 10 bodů.
Jako každá disciplína má své body pro hodnocení, tak má i body trestné. Stejně tomu je i u drezury.

Tabulka penalizace:
1. omyl = 2 trestné body
2. omyl = 4 trestné body
3. omyl = 8 trestných bodů
4. omyl = vyloučení

Rozhodčí hodnotí jezdce s koněm pomocí stupnice od 1 do 10.
Stupnice:
0 = nebyl předveden
1 = velmi špatný
2 = špatný
3 = téměř špatný
4 = sotva dostatečný
5 = dostatečný
6 = uspokojivý
7 = dosti dobrý
8 = dobrý
9 = velmi dobrý
10 = vynikající
Předepsaný úbor
ženy cilindr, muží buřinka, děti na ponících jezdecká helma
bílá košile
ženy bílou vázanku nebo plastron, muži bílá kravata
do úloh stupně S černé sako, od úloh stupně S drezurní frak
bílé rukavice
bílé rajtky
pérka a chapsy, od úloh stupně S vysoké jezdecké boty
 

Barbora Tomanová

12. dubna 2009 v 13:23 | Roza |  slavní jezdci
Barbora Tomanová

Věk: 16
Datum narození: 16. 01. 1992
Znamení: Kozoroh

Myslím, že stojí za to napsat o této mladé jezdkyni článek, protože na svůj věk už má na kontě nemalé úspěchy.
Bára je dcerou Renáty Tomanové, která vlastni obchod s jezdeckýma potřebama Dance and Jump a Petra Tomana, který se živí právničinou:) studuje British International School, takže hodiny musí poslouchat v angličtine.
Výsledky všech jejích závodů, její úspěchy a také foto ze závodu najdete ZDE

Nyní koně které jezdí:

Coloman - Je to 14 - ti letý hřebec plemene Slovenský teplokrevník z maminky Paloma from Behistoun a otce Cadbula du Tillard (po Abdullah)

Kohen - letos mu bylo 8 let a je to valášek plemene Saský teplokrevník. Narodil se 20.5. 2000 klisně Alexa a je po otci Kolibri.


Careful Franz Josef - 9 - ti letý valach plemene Holštýnský kůň


Cinderella - Cinderellu má Barča už od hříbátka. Narodila se 25.5. 2004 a je po otci Castello. 6.3. brzy ráno se jí narodil nádherný hřebeček - Big Surprice

Poněkud starší fotka, bohužel novější jsem nenašla:)


Everden - 12 - ti letý Hannoverský hřebec.


My Fair Lady - 6 - ti letá kobylka která se svojí závodní kariérou teprve začala

Můžete také zhlědnout videa, které Barča tvoří a to přímo na této URL : Bára a koně
Zdroj:
http://konicialbrechtice.blog.cz



 


Konský uzel

4. února 2009 v 19:27 | Roza |  kůň
  1. Nejprve uděláme smyčku směrem dolů
  2. Další smyčku provlékneme tou předcházející
  3. Utáhneme a ještě jednou zopakujeme
  4. Opět utáhneme a uzel je hotov

Zrušení blogu

1. února 2009 v 12:30 | Roza |  Můj blog
Ahoj všem konařům!
Rozhodla jsem se,že ASI zrušim blog...
Některé komentáře mě k tomu dovedly a navíc tu mam málo članku a kdyz uz nejaky je, tak tam mam málo obrázků...Ještě uvidim,ale budu dlouho rozhodovat Mějte se Roza

Věk koně

29. ledna 2009 v 15:32 | Roza |  kůň
Průměrný věk je nejvýše 20 let. Nejvyšší výkonnosti dosahuje kůň mezi 7 - 12 rokem.
Trojí dospělost
v 9 - 12 měsících - pohlavní dospělost
v 3 - 4 letech - chovná dospělost
v 5 - 7 letech - tělesná dospělost
Životní cyklus koně
prvních 12 měsíců - malé nohy, pevná potrava v 6 týdnech, ve 2 měsících ztráta husté srsti, odstav ve 4 a půl až 6 měsíců, pohlavní dospělost (v 9 - 12 měsících)
střední věk - v 5 - 10 letech tělo plně vyvinuto, kůň na vrcholu svých sil
pokročilý věk - zuby se obrušují, žvýkání potravy je obtížnější
odhadnutí stáří koně podle stupně tělesného vývinu a celkového vzhledu
hříbata
- vysokonohá, jsou vyšší než delší, mají klínovitou hlavu s vyklenutým čelem, čelisti průměrně krátké, pysky tuhé, k dásním těsně přivřené
- mají nedostatečně vyvinutý kohoutek a na krku krátkou hřívu, v níž je dosud mnoho vlnitých podsadových chlupů
starší koně
- hranaté tvary
- srst začíná bělet nejprve na hlavě, první bílé chlupy se objevují na očních obloucích a teprve potom narůstají jinde po těle -koně prokvétají
- grošovaní bělouši ztrácejí grošování a stávají se čistě bílými
- hlava ukazuje nejvýrazněji obraz stárnutí: kostní hrany a výčněly se ostřeji rýsují navenek
- hřbet koně se pronáší, plece se posunují víc dopředu a kolem řiti se úbytkem tukového vaziva tvoří hluboké jámy u hodně starých koní

Hodnocení blogu od Diane

18. ledna 2009 v 15:18 | Roza |  Můj blog
Hodnocení Rozina blogu

1. Záhlaví - pěkné a hned je jasné, o čem blog je - 10/10
2. Pozadí stránky - celkem dobré, hezké písmo - 10/10

3. Menu - ta fialová je ještě pěkná, ale ta žlutá v kombinaci s růžovou a fialovou, ale rubrik máš docela dost - 9/10

4. Název blogu - je výstižný, nemám k němu co dodat - 10/10

5. Celkový vzhled - tvůj blog na mě působí dobře, ale asi bys mohla občas hodit nějaký ten článek - 9/10


Malá rada - možná bych si trochu pohrála s těmi barvami v menu, ale to záleží na tobě a samozřejmě nějaké článečky, aby návštěvníci měli co číst :c)




Druhy prekazek

31. srpna 2008 v 11:35 | Roza |  koňský sport
Kolmé skoky - jsou to vertikální překážky s několika kavaletami uspořádánými jedna na druhou. Je poměrně obtížný, protože kůň má jen málo času uvědomit si výšku skoku. Mají za úkol prověřit schopnost koně skákat do výšky.
Oxery - jsou to takové překážky, na nichž musí kůň skákat nejen do výšky, ale i do dálky. Jsou sestaveny tak, aby když se jich kůň dotkne, ihnet spadli.
Zeď - je to svislá překážka namalovaná z namalovaných dřevěných kvádrů se světlejším okrajem. Něktěří koně jsou z ní vystrašeny, protože nevidí místo doskoku.
Dvojbradlí neboli doublebar - je vlastně oxer s dvěma řadami stojícími těsně u sebe různě vysokými kavaletami.

Trojbradlí neboli tripplebar - je oxer se třemi řadami stojícími těsně u sebe různě vysokými kavaletami.
Křížek - je to nejjednodušší překážka. Skládá se ze dvou kavalet postavenými přes sebe do tvaru písmene X.
Kozí hřbet - tato překážka se moc v soutěžích nevyskytuje. Vypadá jako trojbradní, ale prostřední kavaleta je nejvyšší než první a poslední.

Přírodní skoky - jsou to překážky vyrobené z přírodních materiálů jako jsou nenabarvené tyče nebo forma živého plotu. Tyto překážky jsou obtížné, koně se jim často vyhýbají.
Základní oxer - je jeden z nejtěžších oxerů. Skládá se ze dvou stejně vysokých překážek postavených těsně za sebou a skáčou se jedním skokem.
Vějíř - skládá se ze tří kavalet, které vycházejí z jednoho sloupku a rozevírají se do třech, což koni umožňuje skákat na jedné straně jako kolmý skok a na druhé straně jako trojbradlí.
Vodní příkop - existuje ve dvou typech: kombinovaný s kolmým skokem nebo oxerem, nebo širší příkop s níským živým plotem před ním. Na doskoku je umístěna bílá páska, aby bylo možno posoudit, zda kůň neudělal chybu.

Dostihy

4. června 2008 v 13:24 | roza |  dostihy
Kůň je velmi inteligentní, přátelské a citlivé zvíře. Přesto byl po staletí jedním z nejubožejších otroků člověka. Milióny koní umíraly ve válkách, byly zneužívány pro práci, sport a zábavu lidí. Ve starověkém Řecku bylo úmyslné štvaní zvířat proti sobě, dostihy a nejrůznější formy zápasů zvířat s gladiátory vítaným zdrojem zábavy. Už tři tisíce let se tedy lidstvo upevňuje v názoru, že zvířata tu jsou nejen k tomu, aby nám zajišťovala obživu, ale také proto, aby nás bavila.
Dostihový sport se stal jednou z nejhorších forem vykořisťování zvířat. Využívání zvířat ve sportu má v dnešní době mnoho zastánců. Na člověka pěstující dostihový sport se často pohlíží jako na milovníka zvířat. Bookmakeři bohatnou z příjmů sázek na zápasech a dostizích. Ve sportu jsou koně zneužíváni především pro dostihy, parkur a klusácké závody. V některých zemích jsou zápasy a sporty se zvířaty považovány za kulturní tradici. Na podobnou národní pýchu zemřely v Čechách desítky koní - staly se obětmi dostihu Velká Pardubická.

VELKÁ PARDUBICKÁ

Historie

Velká Pardubická existuje od roku 1874, kdy vznikla jako prestižní důstojnický dostih. Proto byla dráha již od počátku extrémně náročná a o život na ní dosud přišlo více než 50 koní. Toto číslo ovšem nezahrnuje koně zabité při trénincích, kvalifikačních závodech nebo zvířata utracená později kvůli následkům absolvovaného závodu.
Nejatraktivnějším dostihem Velké Pardubické je hlavní dostih Steeplechase - Cross Country, s nejtěžší překážkou Taxisovým příkopem. Dráha měří 6.900 metrů, koně běží střídavě po trávě, písku a oranici. Na dráze je připraveno 30 překážek. Samotný Taxisův příkop je nejvražednější - dosud na něj doplatilo životem 23 koní, mnoho dalších přežilo těžké a bolestivé pády jen s velkými potížemi.
Taxis je tvořen živým plotem vysokým 140 cm, za kterým následuje zákeřná 5m dlouhá a 1metr hluboká propast. Na přeskočení Taxisu potřebuje kůň více jak 8 metrů dlouhý skok. Záludnost této a podobných překážek spočívá především v tom, že kůň před skokem neví, že ho za plotem čeká ještě příkop, a to je také důvod častých pádů a zranění. K nebezpečnosti této překážky přispívá také to, že se před hlavním závodem nesmí trénovat. Proti Taxisově příkopu se zvedla vlna odporu hned po prvním ročníku Velké Pardubické. Egon Thurn - Taxis tehdy skok obhajoval slovy: "Jasnosti, vy ani já tuto překážku překonávat nebudete, a proto není důvodu, proč bychom ji měli vyřaditi a někomu ji ulehčovali."

Nejen Taxisův příkop

Krutost Velké Pardubické však zdaleka nespočívá jen v Taxisu. Většina zabitých koní totiž umírá na jiných překážkách nebo je uštvána během závodu. 60 - 80% koní dostih vůbec nedokončí, což samo o sobě vypovídá o jeho obtížnosti.
V roce 1993 dokonce dojel z devíti startujících jezdců jen jeden. V roce 1998 z dvaceti pouhých sedm. Podle ve světě všeobecně uznávaných pravidel není možné, aby jezdec po pádu znovu nasedl na koně a dojel do cíle. Něco takového zahraniční steeplechase nepřipouští a každý pád je v řeči pravidel důkazem, že kůň jednoduše na dostih nemá. U nás však toto pravidlo neplatí.
Další odlišností je podklad, na kterém se steeplechase běhají. Nikde na světě nebývá dráha upravována pluhem - naproti tomu v Pardubicích běhají koně po oranici. Ta se původně orala pluhem tažených koňmi a brázda byla hluboká 20 - 30 cm. Později, když se orala traktorem, dosahovala brázda hloubky i přes 40 cm, což zvýšilo celkovou náročnost dostihu, a způsobilo tak extrémní vysílení koní, jehož následkem pak padali i na jink snadných překážkách.
I délka dráhy je v rozporu s normou dostihového sportu - normálně by neměla přesahovat 5.000m. "Musím přiznat, že tradici Velké jsme viděli i v její nebezpečnosti a možná i krutosi." připustil v tisku dokonce i bývalý ředitel Dostihového spolku Jiří Janda.

Změny?

Po protestech domácích i zahraničních ochránců zvířat v letech 1992 - 93 došlo k některým úpravám závodní dráhy, z nichž však většina byla jen kosmetického rázu. Za skutečně prospěšné lze považovat pouze zavlažování dráhy, které zmírňuje nápor na klouby koní a tak i jejich celkovou únavu, správným krokem bylo i snížení brázdy oranice na 10 cm.
Naopak kritickým bodem zůstává Taxisův příkop, kde došlo mj. ke snížení plotu na 140 cm z původních 150 a snížení hloubky příkopu ze 2 metrů na 1 metr. Nicméně Taxis nezabíjí svou hloubkou, ale především svou délkou, a tak se na obtížnosti překážky prakticky nic nezměnilo. Navíc snížení živého plotu může vést k menší odrazové aktivitě, která skok zkrátí. tento argument ostatně vznášeli i někteří žokejové. Při již zmiňovaném 103. ročníku Velké Pardubické spadlo z devíti startujících koní šest právě na Taxisu.
Je zřejmé, že většina úprav slouží k manipulaci s veřejným míněním a až na výjimky zůstává náročnost a nebezpečnost závodu zachována. Koně na Velké Pardubické umírají dál - v roce 1998 měla tragický konec hromadná kolize na překážce Popkovický skok, při které si zlomil nohu sedmiletý hnědák Damion a musel být utracen. Další kůň byl při kolizi težce zraněn.

O koních a lidech

Používání koní ve sportu je spojeno s nucením zvířat k nepřirozeným úkonům, často přesahujícím jejich vrozené schopnosti. Kůň je tvor, který odpradávna žil v rovinatých krajinách, kde neměl žádné těžší překážky. Skákat samozřejmě umí, ale v přírodě by se této činnosti věnoval pouze v minimální míře. Kůň tedy není klasickým "skokanem" jako například puma nebo jaguár. Stačí si jen porovnat tělesné proporce koně a jaguára. je to především rozdílná délka těla, pružnost páteře, ale i rozdílná délka a síla končetin, která pro koně znamená vyšší pravděpodobnost zranění, zvlášť při dopadu z výšky.
Stále vyšších výkonů zvířat je dosahováno nejen náročným tréninkem, ale někdy i jinými nepřirozenými metodami, jako jsou doping nebo nepřiměřené fyzické podněty. Jako pobídka k vyvinutí vyšší rychlosti není výjimečné bití a kopání koní do slabin. K vyšším skokům bývají zvířata cvičena tak, že při přeskakování překážky jim je záměrně způsobována bolet, což je nutí při dalším skoku skákat výše. Provádějí se i chirurgické zákroky, jejichž cílem je znecitlivění choulostivých nebo extrémně namáhaných částí těla, zejména kloubů. Při namáhavém intenzivním tréninku se však po určité době klouby v důsledku nepřirozených pohybů opotřebovávají a kůň se stává pro vrchlový sport nepoužitelným.
Majitelé stájí, plemenáři a přiznivci dostihového sportu obhajují nezbytnost provozování dostihů argumentací, že koně byli pro vrchlový sport vyšlechtěni. Uvědomme si však, že stejně jako by nám připadaly obludné zásahy do přirozeného výběru partnerů u lidí, je zrůdné a nezodpovědné i genetické šlechtění koní. Místo koní jsou produkování závodníci, u kterých je genetická informace lidským zásahem záměrně pokřivena. Člověk tak zasahuje do genofondu celého druhu. Plemenáři se svými výsledky pyšní před veřejností a dostihový průmysl podporuje další výzkum. V laboratořích se pracuje na objevování stále nových a účinnějších chemických prostředků, které mají za cíl ovlivnit výsledky závodu. Nejrůznější chemické a hormonální přípravky slouží k potlačení únavy, zvýšení výkonnosti nebo celkovému tlumení bolesti. Lidmi tak byl vyšlechtěn druh, jenž by ve volné přírodě neměl šanci přežít a který se tak stal zcela závislým na péči člověka.
Život dostihových koní je naplněn tréninkem a závody, při kterých zvířata často trpí stresem. Zvláště prestižnější dostihy jsou v první řadě velkým byznysem, což se negativně projevuje i v chování jezdců. Na životy koní tak padá stín permanentního rizizka smrti na dostihové dráze nebo utracení v důsledku zranění či úplného vyčerpání.
V souvislosti s Velkou Pardubickou bývá často uváděn argument, že existují steně nebezpečné sporty, například horolezectví nebo kanoistika. Rozdíl je v tom, že u těchto sportů je to člověk, kdo si vybírá, zda riziko podstoupí, zatímco u dostihů se zvíře rozhodnout nemůže. Odpůrcům zneužívání zvířat ve sportu je také předkládán názor, že zvíře samotné si přeje závod. Nikdo samozřejmě nepopírá fakt, že volně žijící zvířata, především mláďata, jsou hravá a soutěživá. Stejně jednoznačná je i instinktivní snaha silných jedinců dominovat ve stádě. Je však rozdíl mezi soutěživým chováním na svobodě a celoživotním vězněním a nuceným tréninkem s cílem dosahování stále vyšších výkonů. Neexistuje zvíře, které by mělo potřebu překonat nejnovější rekord nebo riskovat svůj život pro dosažení většího vzrušení lidí na tribunách či zisku pro svého majitele.
Na otázku o etickém přístupu jezdce ke koni odpovídá v jednom z rozhovorů pro tisk přední domácí žokej Josef Váňa upřímně: "Nemám úplně čisté svědomí, už se mi také stalo, že jsem s koněm pokračoval v dostihu, i když jsem věděl, že bych to měl dávno zabalit." I toto doznání vypovídá o tom, jak to ve skutečnosti je s těmi opravdovými milovníky koní, kterými podle obecně rozšířeného názoru jsou jezdci, majitelé stájí a další lidé, kteří se okolo koní pohybují.
Dostihy jsou především velkým byznysem - majitelé nejlepších koní vydělávají ohromné částky, bookmakeři si nacpávají peněženky ze sázek, města vydělávají na pořádání dostihů velké sumy z daní a turistického ruchu. A žokejové jsou někdy schopni dovláčet do cíle zraněného koně doslova za každou cenu. V živé paměti je příklad 102. ročníku Velké Pardubické, kdy se na Havlově skoku zranil kůň Gemer, kterého ale jezdec s vidinou finanční prémie a pátého místa zchromlého a úpně vysíleného násilím dohnal do cíle. Dav "milovníků koní" na tribunách tomuto sadistickému představení nadšeně aplaudoval.
Pohled na jezdce štkajícího nad mrtvým koněm bývá vydáván za příklad opravdové, čisté a nezištné lásky ke zvířeti. Nad čím to ale jezdec slzí? Nad rozplynutou vidinou vítězství? Nad zmařenou snahou a úsilím? Na dztrátou času? Nad majetkem? To nemusí, kůň byl přece vysoce pojištěn. Nad kamarádem? Toho ale přece nevystavujeme svévolně a zbytečně smrtelnému nebezpečí. Jediným rozumným důvodem k slzám může být jeho špatné svědomí. To však proudem slz umýt nelze.
Ať již se jedná o dostihy, psí závody, medvědí či kohoutí zápasy, koridu nebo rodeo, pointa je vždy stejná: na jedné straně zvířata štvaná k maximálním výkonům, ponížená, riskující, trpící, přicházející o život a na druhé straně člověk, který se baví "sportuje" a vydělává peníze. Lidská společnost připravila koně o volnou přírodu, zotročila je a způsobila jejich závislost na člověku. Je povinností lidí přestat je vystavovat dalšímu zneužívání a nebezpečí jen pro svou zábavu a zisk.
NEHODY PŘI VELKÉ PARDUBICKÉ
RokKůňMísto nehodyPříčina zranění
1874Strizzelbulfinš, po doskokuzlomení vazu, pád na hlavu
1878Trouvillezeď, při páduzlomení kříže
1893Couragedrop, při doskokuzlomení nohy ve spěnce
1896Walterdvojskokpo doskoku těžké zranění
1899Victorcílová rovinaúplné vyčerpání a chrlení krve
1901Senator IIhadí příkop, doskokzlomení lopatky
1912Kulíkpopkovický skokpád na hlavu, zranění páteře
1913Stamfordzahrádka, doskokzranění páteře
1921Magyar leánymalý vodní příkopdoskok, zlomení zadní končetiny
1922Leffers IIpo dosažení cíleúplné vyčerpání a zchvácení
1927Ebaotevřený příkopporanění páteře při doskoku
Al right IIšlápnutí do prohlubnězlomení nohy ve spěnce
Landgraf IIpopkovický obloukúplné ochromnutí
DoyenTaxisův příkopkrátký doskok, zlomení vazu
1933Regalonhadí příkop, doskokzlomení vazu po pádu
1950Rivalmalý vodní příkopdoskok, zlomení zadní končetiny
Gejšadvojbradlízlomení žeber, poranění plic
1956BroukTaxisův příkoprozdrcení bederních obratlů
1960Pastelamalá zahrádkazlomení vazi při doskoku
VizaTaxisův příkopzlomení pravé přední končetiny
1962Chederproutěná překážkazlomení končetiny
KolarTaxisův příkopproražení lebeční kosti v doskoku
1964DivTaxisův příkoptěžké zranění končetiny
1967ZamyslelTaxisův příkopzlomení krčních obratlů při doskoku
Rubelproutěná překážkapřetržení levého spěnkového kloubu a šlachy ohybače
1969VagaTaxisův příkop a popkovický skokztržení křížové kosti a ulomení sedacího hrbolu
JapanHavlův skokkrátký doskok, zlomení druhého krčního obratle
BlankytTaxisův příkopsilně naštíplá kopytní kost po pádu
1970LibanTaxisův příkopkrátký doskok po příkopu, utracen v nemocnici
BiletTaxisův příkop a malý anglický skokkrátký doskok, zlomení bederních obratlů
1971KostravaTaxisův příkopkrátký doskok na hlavu, zlomení krčních obratlů
RiaTaxisův příkopzlomení žeber při doskoku (až po dostihu, doběhla 10)
1973Metasseskokzlomení křížové kosti při doskoku
1975Sandra IITaxisův příkopkrátký skok, zlomení krčního obratle
1977ÚskokTaxisův příkopkrátký skok, zlomení krčního obratle
1981Lancasterpřírodní plot s překážkouzlomení spěnkové kosti při doskoku
1982PahangIrská laviceskok na přední šikmý svah a zranění bederních obratů, utržení křížové kosti
1983Klotildproutěná překážkaluxace spěnkového a kopytního kloubu
1984FutbolTaxisův příkoptěžké zranění krčních obratlů při doskoku
EmanuelTaxisův příkopfraktura hlezenního kloubu a zlomení hlezenní kosti
KapellanTaxisův příkopzlomení pravé zadní končetiny, úplné vyčerpání po doběhu
1985Santosúplné vyčerpání
1986LozornoTaxisův příkopzlomení krčních obratlů při doskoku
1989GajsanTaxisův příkopzlomení krčních obratlů
CariboMalý vodní příkopfraktura 1.ram. kosti
TorfhaTaxisův příkopfraktura prvního krčního obratlu a zlomení křížové kosti
1990FormátTaxisův příkop
1991PauzaTaxisův příkopzlomený vaz
1992Mallente
1995Glawottevyčerpání
Kazan
1996Pamep GalaxyTaxisův příkop
1998DamionPopkovický skok
1999Celestanoprodloužený Taxisův příkopzlomení nohy a zastřelen

Krmení pro koně

4. června 2008 v 13:18 | roza |  kůň
- koně jsou býložravci, to znamená, že se živí rostlinami
- koně, kteří nepracují, si vystačí s pastvou, ale i ta jim nebude stačit. Potřebují přeci nějaké živiny navíc (vláknina, bílkoviny, minerály)
- budeme je tedy krmit senem, čerstvou trávou (pastva), ovsem, někdy můžeme dát i granule pro koně a semtam ty pochoutky (cukřík, jablíčko..) a hlavně VODU!!
- pro správné trávení koní je třeba dodržovat zásadu, že by denně měli dostat aspoň 1 kg sena na 100 kg tělesné hmotnosti (tzn, když váš kůň váží 400 kg, tak by měl denně dostat 4kg sena)
- koníka krmte 4x denně (v 7:00 - seno, 12:00 - seno, 17:00 - jádro a seno, 22:00 - seno) v přiměřených dávkách
- při krmení berte v úvahu, jak koníka zatěžujete. Například: koník na zápřah yb měl dostávat větší porce než koník na rekreaci...
- o krmení koně se nejlépe poraďte s veterinářem

http://www.bft.com.ru/CatalogImages/Ptizy/Components/oves.jpg <= oves
http://www.american-quarter-horses.cz/images/granule_redmills/herbal1s.jpg <= granule (mix)
<= balík sena
KRMENÍ TAŽNÝCH KONÍ
Jak už bylo zmíněno, koně krmíme podle druhu práce a zátěže.

Krmení by mělo být:
1. Individuální - tzn. každý kůň by měl mít vlastní složení krmné dávky (dle výkonu)
2. Krmíme 3x denně a základ krmné dávky by měla tvořit objemná krmiva
3. Poměr jadrných krmiv by měl být následující:
ráno 2/7 v poledne 2/7 večer 3/7
4. Oves zkrmujeme celý, ostatní jadrná krmiva šrotovaná + smíchané s řezankou. Směsi ovlhčujeme vodou nebo melasou.Poměr jadrných krmiv s řezankou
pracovní klid
1 : 2
lehká práce
1 : 1 a 1/2
střední práce
1 : 1
těžká práce
1 : 0,5

5. Přechod na jinou krmnou dávku musí být pozvolný
ářčáářPřibližné krmné dávky pro tažné koně
Zimní krmné dávky v KG
Letní krmné dávky v KG
Hmotnost koně
Druh práce
Jádro
Seno
Sláma
Štavnaté
Jádro
Seno
Sláma
Zelená píce
500 kg
pracovní klid
0,85
3,5
3
5,5
0,85
---
3
19
lehká práce
1,60
5,5
3
8
1,60
1
3
27
střední práce
2,4
7,5
3
9,5
2,4
1,5
3
27
těžká práce
3,30
8,5
3
10
3,30
4
3
22
600 kg
pracovní klid
1
4,5
3,5
6,5
1
---
3,5
22
lehká práce
1,80
6,5
3,5
9
1,80
1
3,5
30
střední práce
2,6
8
3,5
10
2,6
2
3,5
30
těžká práce
3,6
9
3,5
10,5
3,6
4,5
3,5
24
700 kg
pracovní klid
1,20
5
4
7
1,20
---
4
25
lehká práce
2
7
4
10
2
1,5
4
33
střední práce
2,8
8,5
4
11
2,8
2,5
4
33
těžká práce
3,8
9,5
4
11,5
3,8
5
4
26

A ještě upřesnění k rozdělení práce:
Pracovní klid - je když kůň nepracuje, většinu dne je ve stáji nebo ve výběhu Lehká práce - pracovní doba je kratší než 8 hod, je to práce bez námahy Střední práce - kůň pracuje ve stížených podmínkách, jsou zvýšené nároky na pracovní energii, tempo je větší, jsou kratší přestávky a kůň pociťuje mírnou únavu Těžká práce - trvá déle než 8 hod, jsou kladeny značné nároky na pracovní energii, těžké pracovní podmínky, kůň je velmi unaven a dochází k úbytku živé

Císařský ostrov-ČSOB

27. dubna 2008 v 20:41 |  moje výlety
Ahoj!!!
Jezdecký areál Císařský ostrov pořádal dnes 1.kolo ČSOB-Českého skokového poháru.Tam jsem prostě nemohla chybět!!!Bylo to super!Příjemná atmosféra,jezdci nejen z České republiky,koně-prostě bezva den.

parkur-druhy prekazek

22. dubna 2008 v 14:50 | Roza |  koňský sport
JEDNODUCHÉ PŘEKÁŽKY
Přes jednoduchou překážku se skáče jedním skokem. Dva nejdůležitější typy jednoduchých překážek jsou kolmý skok (kolmák) a dvojbradlí neboli oxer.

KOMBINOVANÉ PŘEKÁŽKY
Kombinace se skládají ze dvou, tří nebo více částí. Například trojskok se skládá ze tří skoků, které tvoří jednu překážku. Kombinace mají v parkúru jedno číslo. Jednotlivé skoky v jedné kombinaci se označí písmenem (A, B, C). Pokud kůň odmítne skočit v kombinaci například skok C, musí jezdec absolvovat znovu celou kombinaci.

VÝŠKOVÁ PŘEKÁŽKA
Výšková překážka se překonává jedním skokem. Pro koně jsou čistě výškové překážky velmi nepříjemné, neboť u těchto překážek bývá větší problém určit dobrou vzdálenost odskoku. Všeobecně by se mělo na výškové překážky najíždět nepříliš rychle s dobře shromážděným koněm. Správné místo odskoku leží blíž překážky než například u šířkové překážky. Kůň musí vyskočit spíše nahoru než překlenout vzdálenost. Mezi výškové překážky patří kolmák, zeď a ohrada.

KOLMÁ PŘEKÁŽKA
Kolmák je svislá překážka stavěná pouze do výšky. Mezi stojany se zavěsí několik bariér nebo dřevěných prken nad sebe. Kolmá překážka je školní příklad výškové překážky.



ZEĎ
Zeď je výšková překážka, která je složena z beden. Zvládnout tuto výškovou překážku je dost obtížné, neboť kůň nevidí místo doskoku.

ŠÍŘKOVÁ PŘEKÁŽKA
Šířková překážka je stavěna v horizontální perspektivě. Přes tyto překážky musí kůň překlenout určitou vzdálenost. Patří sem různé typy oxerů a triple-bar.

ŽOLÍK
Žolík bývá nepříjemná, ale nezáludná překážka. Může být různě postaven. Žolík se většinou liší od běžných překážek určitým vzhledem, například spodek překážky může být tvořen nerovným kmenem stromu. Žolík bývá označen žolíkovou kresbou, upevněnou na stojanech překážky. Za překonání této překážky dostane jezdec v soutěžích postupné obtížnosti dvakrát tolik bodů než za překonání poslední regulérní překážky.

OXER
Při překonávání oxeru musí kůň skočit do výšky a zároveň překlenou určitou vzdálenost. Vrchní bariéry jsou u oxeru ve stejné výšce. Je-li zadní bariéra výše než přední, hovoříme o dvojbradlí (double-bar). Dvojbradlí je pro koně příjemnější než klasický oxer. Přestože se oxer skládá z několika částí, je to jedna překážka, tj. jednoduchá, a kůň ji musí překonat jedním skokem.



TRIPLE-BAR neboli TROJBRADLÍ
Triple-bar je šířko-výšková překážka skládající se ze tří šikmo stoupajících bariér. Tuto překážku zdolává kůň jedním skokem. Variantu triple-baru představuje takzvaná pyramida která má první a třetí bariéru ve stejné výšce - střední bariéra tvoří nejvyšší bod překážky.

VODNÍ PŘÍKOP

Příkop naplněný vodou je známá parkúrová překážka. Vodní příkop je většinou široký 2-4 m a hluboký 10-15 cm. Musí být vyhlouben v povrchu kolbiště. Je to čistě šířková překážka, která se liší také tím, že kůň při jejím špatném překonání doskočí do vody. U této překážky je důležitá reakce koně na vodu. Na odskokové straně této překážky může být umístěna odskoková bariéra nebo nízká proutěná překážka, která nesmí být vyšší než 150 cm. Doskok vodního příkopu musí být vyznačen bílou páskou, aby rozhodčí mohl lépe konstatovat případnou chybu koně.

ODSKOKOVÁ BARIÉRA

Odskoková bariéra označuje místo odskoku. Někdy se tato bariéra pokládá před překážku a koni se tak usnadňuje určení správného místa odskoku.

Neposlušnost koně:

zastavení před překážkou, vybočení....
ZASTAVENÍ PŘED PŘEKÁŽKOU
Za zastavení před překážkou se považuje, jestliže kůň zastaví před překážkou, kterou má překonat. Není rozhodující, zda přitom překážku poboří nebo posune. Podle pravidel F.E.I. (Féderation Equestre Internationale) je jezdec vyloučen při třetí neposlušnosti koně.


VYBOČENÍ
Vybočení znamená, že se kůň vymkne z moci jezdce a mine překážku, kterou měl překonat, cílovou čáru nebo povinný průjezd.


ODEPŘENÍ POHYBU
Za odepření pohybu se považuje, jestliže kůň zastaví a odmítá pohyb vpřed.

hry s konmi

15. dubna 2008 v 18:38 |  kůň
  • Jedete nejdřív lehký závody, al
Ovládání:šipky, mezerníkem skáčeš
.:HRAJ:.
Obrazek
  • V této hře jedete závod s 2 dalšími koňmi, skáčete tu přes překážky.
Vyberete si koně a pak hrajte.
Obrazek
  • Poník Šimon utíká před zlými jezdci, kteří ho chtějí trénovat!.:HRAJ:.
Obrazek
  • Demo verze hry Komm mit in den Stall. Hra je v němčině.

    .:HRAJ:.
  • Lisa si se svým koněm banditou vyjela na projížďku. všechny překážky.
    .:HRAJ:.
Obrazek
  • Zpívající koně vám zaspívají jak chcete.
Obrazek
  • Projeďte překážkovou dráhu co nejrychleji a shoďte co nejméně překážek.
Obrazek
  • Vyberete jednoho z koní, se kterým pojedete závod. Čím vyšší je kurz na koně, tím je kůň horší. Rychlost musíte přizpůsobit tak, aby koni vydržely síly až do konce. Během závodu ho můžete 3x popohnat bičíkem.
    .:HRAJ:.
Obrazek
  • V této hře jezdíte slalom, skáčete a sbíráte body.
    Obrazek
    • Jsou to dostihy od hříbat (nedají se tolik ovládat) až po staré dobré koně (ovládají se nejlépe).
    Obrazek
    Obrazek
    • Nejprve koně vyhřebelcuj, potom mu dej deku nebo sedlo, atd.

      .:HRAJ:.
    Obrazek
    • Vytvoř si koníka.:-)
    Obrazek
    • Oblíkněte si jednorožce.
    Obrazek
    • My little pony
    Obrazek
    • Osedlej koně- klisnu a hříbě.

      .:HRAJ:. Obrazek
    • Klasická hra "Had" , ale místo hada je tu koník. Ovládání:šipky
    • Zahrajte si jízdu kolem barelů.
    Jezděte v tomto směru!
    Obrazek
    Nesmíte shodit barely, pokud je barel modrý: neshodily jste ho, jestli jo, tak je červený.

Konske rekordy 2

24. března 2008 v 17:05 | Roza |  kůň
-Nejmenší kůn na celém světě byla falabella Julio.Meřila 38cm a vážila pouze 11,9 kg.(Jelikož tak malou falabellu nikdo nevyfotil dám vám sem alespon jinou falabellu).
-Ajelikož je falabella také nejmenší plemeno na světě
Největší kun byl valach Simpson(*1946)hůlková výška je 2,19cm a proto byl přejmenován na mamuta.
Nejstarší kun byl OLD BILLY dožil se věku 62!
Njedražší kun byl hřebec Shareef Dancer, jako tříletý byl prodán za 40 mil. dolarů - tj cca. 1 480 000 000,- Kč
Nej
Nejtežší kun byl brabantský hřebec Brooklyn Supreme (1928-1948) vážil 1451 kg a obvod hrudi měl 259 cm.
Rekord v tahu byl překonán peršeronským koňem - utáhne až 1550 kg .
Nejstarší plemeno je arab. je zároveň i nejčistčím koňským plemenem - počátek chovu koní v Arábii se datuje do 18 stol. př. n. l.
Nejvytrvalejší plemeno je achaltekinsky kun-roku 1935 se uskutečnila dálková jízda z Ašchabádu do Moskvy - 4152 km za 84 dní; trať vedla 966 km pouští prakticky bez vody .
Nejvyšši skok překonal kůň Huasó - 5.února 1949 překonal se svým jezdcem kapitánem Albero Saraguibel Moralesem skok o výšce 2,47 cm
Nejdelší skok se uskutečnil 25.4.1949 v Johanesburgu byl dlouhýy 8,4m.Skočil ho kun Something s žokejem André Ferreira .
Vítezství v dostizích- kůň Chorisbar - v letech 1937-47 vyhrál na dostizích v Portoriku 197 závodů ze 324 startů
kůň Lenoxbar vyhrál v Portoriku za jediný rok (1940) 46 závodů z 56 startů.

Konské rekordy

15. března 2008 v 12:23 | Roza |  kůň
Největší kůň
valach Sampson (*1946) jeho hůlková kohoutková výška ve čtyřech letech byla 2,19 m, vážil 1524 kg, později byl přejmenován na Mamuta
Největší žijící kůň
belgický chladnokrevník, valach Priefert´s Radar, je vysoký 220 cm a váží 1088 kg
Nejmenší kůň
klisna Julio Falabella - měřila pouze 38 cm a vážila 11,9 kg
Nemenší žijící kůň
klisna Black Beauty - měří 47 cm, narodila se 6.6.1996
Nejstarší kůň
"Old Billy" (1760-1822) uhynul, když mu bylo 62 let
Nejdražší kůň
hřebec Shareef Dancer, jako tříletý byl prodán za 40 mil. dolarů - tj cca. 1 480 000 000,- Kč
Nejtěžší kůň
brabantský hřebec Brooklyn Supreme (1928-1948) vážil 1451 kg a obvod hrudi měl 259 cm
Nejmenší plemeno
falabella - miniaturní kůň, vyšlechtěn v Argentině, kohoutková výška nesmí přesáhnout 76 cm
Nejstarší plemeno
arabský kůň - je zároveň i nejčistčím koňským plemenem - počátek chovu koní v Arábii se datuje do 18 stol. př. n. l.
Rekord v tahu
peršeronský kůň - utáhne až 1550 kg
Nejvytrvalejší plemeno
achaltekinský kůň - r.1935 se uskutečnila dálková jízda z Ašchabádu do Moskvy - 4152 km za 84 dní; trať vedla 966 km pouští prakticky bez vody
Nejúspěšnější teplokrevné
sportovní plemeno v Evropě
hannoverský kůň - je výsledkem puntičkářsky přesného výběru, kde se mísily vhodné typy krve; chov byl založen r.1735 Jiřím II. v hřebčinci Celle
ZÁVODY
Nejvyšší skok
kůň Huasó - 5.února 1949 překonal se svým jezdcem kapitánem Albero Saraguibel Moralesem skok o výšce 2,47 cm
Nejdelší skok
kůň Something předvedl 25.4.1975 v Johanesburgu skok přes vodu dlouhý 8,4 m, vedl ho André Ferreira (JAR)
Nejvíce vítězství v dostizích
kůň Chorisbar - v letech 1937-47 vyhrál na dostizích v Portoriku 197 závodů ze 324 startů

kůň Lenoxbar vyhrál v Portoriku za jediný rok (1940) 46 závodů z 56 startů
Rychlostní rekordy
nejvyšší rychlost v závodě je 69,62 km/h, tj. 400 m za 20,8 s:
Dosáhli jí Big Racket v Mexiko City 5.února 1945 a Onion Roll v Thistledownu - Ohio 27.září 1993.
Nejvyšší rychlost na vzdálenost 2414 m je 60,86
km/h
:
Dosáhl jí tříletý kůň Hawkster v Santa Anita Perku v Kalifornii. Jeho čas byl 2 min.22,8s, nesl váhu 54,9 kg.
Nejstarší vítězové
- rovinný závod - 19 letý Al Jabal vlastníka Andrey Boultona 9.června 2002 v Horseshoes Handicap Stakes v Barbury Castle (VB)

- překážkový dostih - 18 letý Wild Aster vyhrál tři dostihy v šesti dnech - 3/1919

- steeplechase - 18 letý Sonny Somers dva závody v únoru 1980
Nejvíce koní v jednom dostihu
- ve Velké národní v Aintree (VB) startovalo 22.3.1929 66 koní

- v rovinných závodech startovalo 13.3.1948 v Lincolnshire Handicap v Lincolnu (VB) celkem 58 koní
Nejdelší rovinný závod
dostih The Queen Alexandra Stakes, který se jezdí každý rok v červnu v Ascotu (VB) má trať dlouhou 4,425 km
Nejstarší závod koní
závod Palio v Sieně (Itálie) vznikl ve 13.století a od roku 1701 se pořádá pravidelně 2x ročně. Jedná se o klání místních farností a závod se odehrává ve spleti městských uliček a je velmi nebezpečný

Kam dál